Ztráta identity
|
Pokoj je v podstatě takový, jaký si ho představoval, i když snad trochu strohý. ... Není tam rádio, telefon ani časopisy. Na kraji stolu leží srovnané hromady papíru: některé jsou prázdné, jiné popsané, některé na stroji, jiné latinkou. Stovky stran, možná tisíce. Ale tomuhle se nedá říkat život, pomyslí si Modrý. Tomu se nedá říkat nijak. Tohle je země nikoho, místo, kam se člověk uchýlí na konci světa. /Paul Auster, Newyorská trilogie, s. 205/ Pocit ztráty sebe sama je skutečně absolutní. Redakce ještě nepřečetla poslední ze tří novel /snad krátkých románů?/ tohoto svazku, ale pocit rozervanosti, který se zmocní čtenářského subjektu je naprostý! První dva příběhy spojuje představa, že každá práce, i když na první pohled smysluplná, placená a dařící se, může být úplnou parodií sama sebe anebo nesmyslnou hrou. A to je VELMI znepokojivé! Další knihy autora např. ZDE nebo ZDE. 
|